Podzimní jachtařská plavba, když už je na Baltu celkem značně „po sezoně“…První říjnový týden babí mléto zrovna nepřinesl a na západním Baltu se větry točily jak se patří. Vyplouváme při první říjnové neděli s jediným cílem, „dobýt Švédsko“. S větrem 5-6 Bf stále spíše v zádech to jde celkem dobře, vlna nevlna, pořád vpřed. Třetí den dopoledne vyjíždíme již ze švédského výletního přístavu Skanor k vrcholu cesty. To je on, Most – Bron z Kobenhaven do Malmö. Obrat, zakroužení a pár fotek pod mostem a hajdy zpátky. Asi jako kopcolezci, když dovylezou na vrchol…
No nebyla to zpátky žádná medovina, vítr se příliš nestočil, spíše zůstal a rozhodně nezeslábl. Takže na hranici 5-6 Bf s nárazy do 7 lezeme proti větru zpátky do našeho milého Warnemünde, do mariny na „vysoké duně“ alias Hohe Düne! Stejně jako vloni ve stejném čase! Tak jak už bylo řečeno, na skok do Švédska tam a zpět. Protože i cesta je někdy cíl, není třeba v tom cokoliv jiného hledat. To platilo tentokrát doslovně. Chladná atmosfera severu a jeho přístavů ale stojí za ten zážitek!
Dvanáctimetrová Hanse 388, prostorná až luxusní „hotelová“ část, plavebně by se pár chybek našlo, autopilot skvělý si to odmakal značně. Na dalším snímku v dáli bílé útesy Klintholmské, tedy jen jejich malá část…
Chladné kouzlo severských přístavů, navíc „po sezoně“, jak je vidět na obsazenosti. Úplaty v marinách proti středomořským ale tak nějak asi třetinové, možná ještě méně…
Nechyběla ani černočerná metelice před nájezdem do přístavu Klintholm…
To je on, MOST alias BRON, peak naší cesty!!!
Takže dobrý a třeba snad zas někdy příště. Posádka vychází nadále z nadčasové platnosti pravidla, že „The smooth sea never made a skilled sailor“…
LZT – říjen 2022